Neplatiči alimentů v domácím vězení

Neplacení výživného, právnickou terminologií řečeno zanedbání povinné výživy, je v České republice druhým nejčastějším trestným činem. Jaromír Tejc, předseda sněmovního ústavně-právního výboru, chce v řešení pro rodiče samoživitele nepříznivé situaci, výrazně zakročit.

V první řadě chce předložit návrh, který by měl urychlit rozhodování soudů v případech výživného, a to buď zavést maximální čtyřměsíční lhůtu, kterou by soudy měly na rozhodnutí o zvýšení či snížení výživného, nebo urychleně vydávat předběžná opatření v případech, že ten, kdo má alimenty platit, toho není schopen.

Jaromír Tejc chce jít ještě dál a navrhuje, aby si neplatiči výživného odpykávali trest formou domácího vězení. To ovšem předpokládá zavedení systému elektronických náramků, který by trestané pohlídal, jak plnění trestu dodržují.

Všechny kroky, které ČSSD v souvislosti s neplacením alimentů činí, včetně návrhu Michaely Marksové, aby výživné za dlužníky platil stát a následně po nich peníze zpětně vymáhal, mají za cíl především pomoci rodičům samoživitelům, kteří se ocitají i kvůli dlužným částkám rodičů svých dětí ve svízelných situacích.

V praxi by schválení zákona znamenalo, že by se rodiče, jimž ti druzí neplatí alimenty, dočkali pomoci od státu. Státní výživné by se podle návrhu týkalo rodin, které mají omezené příjmy, konkrétně by nesměly překročit 2,7 násobek minima. I výše samotných alimentů by byla omezena, zastavila by se na maximálně 1,2 násobku životního minima pro dítě. Samotné částky se zároveň odvíjejí od výše alimentů, které průměrně soud určuje. Ty se pohybují kolem dvou a půl tisíců korun měsíčně.

S ohledem na výši životního minima pro děti na rok 2016 by na děti ve věku do 6 let přispíval alimenty v částce maximálně 2.088 korun, na děti do 15 let 2.568 korun a na nezaopatřenou mládež do 26 let věku 2.940 korun.

 

Zdroj: www.lenkakadlecova.cz

Blogy